Osmák degu-paření a březost
Pro chov je možné nechat osmáčky v páru, ale můžeme také vytvořit větší skupinu. Pár či skupinku sestavujeme z osmáků vzájemně nepříbuzných. Je ale možné sestavit skupinu např. ze dvou sester a k nim přidat samečka z jiného chovu.
Vhodnější je volit jedince z chovu, který si můžeme prohlédnout a vyvarovat se toho, abychom k chovu použili zvířata zatížená genetickými vadami.
Má-li chovatel v chovu zvířata se zákalem, nebudeme si od něj osmáčky raději brát, abychom předešli problémům.
U osmáků není rozlišení pohlaví úplně jednoduché. Osmáci patří mezi velmi sociální zvířatka, proto můžeme k chovu použít jak pár zvířat, tak i celou skupinu.
Pokud jsou osmáčci na sebe zvyklí, jsou tolerantní a nedochází k žádným významnějším šarvátkám. Vždy však by měl být ve skupině pouze jeden samec, samičky pak můžeme podle velikosti ubikace nechat v počtu jedná až pěti. Osmáky necháváme pohromadě po celý rok. Od skupiny neoddělujeme ani březí samice, ani samce v době porodu samiček - s jejich zpětným umístěním do skupiny bychom mohli mít potíže. Osmáci tolerují mláďata do té míry, že jsou dokonce samice ochotny přijmout na krmení i cizí mládě.
Námluvy a páření
Jejich pohlavní dospělost nastupuje mezi 8. až 12. měsícem věku. Dříve pohlavně dozrávají samičky, samečci o něco později. Proto nevadí, jestli dáme do chovné skupiny staršího samečka. Říje u osmáků není nijak patrná, poznat ji však nemusí být obtížné, v této době se totiž osmáci ozývají zvláštním pískáním. Podobně se ozývají při svolávání jednotlivých členů kolonie. Ovšem v době říje se těmito zvuky prezentují v krátkých časových intervalech (přibližně 2x do minuty) po dlouhou dobu, pouze s přestávkami v době spánku u odpočinku. Píská-li tímto způsobem sameček, samička mu občas odpovídá. Říje se takto projevuje jeden až dva dny. Páření osmáků je krátké. Trvá pouze několik vteřin a během říje se několikrát opakuje.
Březost a porod
Březost u osmáků je velmi dlouhá a trvá většinou v rozmezí 83 - 90 dnů (přibližně 3 měsíce), podle počtu mláďat. Obecně lze říci, že čím více se mláďat narodí, tím je březost delší. Před nadcházejícím porodem bysme neměli zapomenout celou ubikaci dobře vyčistit (případně i vydezinfikovat) a čistě podestlat. Samičky si do „své" skrýše nanosí seno a připraví z něj hnízdo. Blížící se porod poznáme především podle toho, že samičce se začíná bříško „sesouvat" níž a dozadu. Při pohledu shora jí začíná výrazněji vystupovat páteř, postaví-li se na zadní nohy, břicho jakoby klesá dolů. Těsně před porodem (1-2 dny) pozorujeme otok vnějších porodních cest (vulvy). Samičky se méně pohybují, srst bývá často zježená, u některých se může objevovat výtok z očí. I to může naznačovat blížící se porod. Většinou samičky rodí v rozmezí 10-ti až 60-ti minut. Mláďata přicházejí obvykle na svět v poloze přední, tj. hlavou napřed. Někdy může dojít k prodloužení doby porodu. Příčinou déletrvajícího porodu může být velký počet mláďat, jejich vysoká porodní váha, únava samičky, ale i špatná poloha mláděte. Při poloze zadní (napřed zadníma nohama), totiž může především díky dlouhému ocasu mláďat dojít k uvíznutí mláděte v porodních cestách. Samička po porodu mláďata očistí, olíže do sucha. Zbytky plodových obalů a také placenty sežere. Ve volné přírodě je totiž nutné, aby případní nepřátelé nenašli žádné zbytky, které by pomohly odhalit novorozená mláďata. Mláďat se rodí v rozmezí jednoho až osmi, průměrně kolem čtyř. Ihned po narození vidí, jsou zcela osrstěná, mají zuby. Jejich porodní váha je malá, obvykle mezi pěti až patnácti gramy. Čím je mláďat více, tím menší bývají. Proto také u mnohočetných vrhů (nad 6 mláďat) dochází k poměrně častým úhynům mláďat.
